Vědci našli způsob, jak zmírnit stres. Recept se nazývá psychobiotická strava

Je známo, že stres nepříznivě ovlivňuje naše tělo. Ukazuje se, že některé potraviny dokážou snížit úroveň jeho působení. Odborníci se zaměřili na výzkum působení psychobiotické stravy v souvislosti s jejím případným dopadem na vnímání stresu. Co ukázaly výsledky výzkumu?

Studie na 45 lidech

Odborný časopis "Molecular Psychiatry" uveřejnil studii, která projednává závislost stresu na stravování. Experiment si kladl za cíl zanalyzovat souvislost nové psychobiotické stravy s podobou střevního mikrobiomu a s tím, jak takový jídelníček ovládne duševní zdraví.

Studie se zúčastnilo celkem 45 dospělých. 24 z nich jedlo psychobiotickou stravu. Tito lidé mohli konzumovat celá zrna, zeleninu a ovoce s prebiotickými vlastnostmi, fermentované potraviny a luštěniny. Zcela zapovězeny pro ně ale zůstaly jídla z fastfoodů, dále slazené nápoje a sladkosti. Zbývajících 21 lidí tvořila kontrolní skupina, která se živila podle potravinové pyramidy.

Obsah stravy

Menu respondentů, kteří začali používat psychobiotickou dietu, obsahovalo přesně:

6-8 denních porcí ovoce a zeleniny bohaté na prebiotika - např. cibule, pórek, zelí, jablka, banány, 5-8 denních porcí obilovin, 3-4 týdenní porce luštěnin, 2-3 denní porce fermentovaných potravin, např. zelí, kefír nebo kombucha. Vědci se spoléhali na vzorky krve, moči a stolice odebrané od testovaných a dotazníky, které vyplnili. Výsledky ukázaly, že psychobiotická strava naprosto jasně vedla ke snížení vnímaného stresu. Ve skupině s dietou to bylo dokonce 32 % a v kontrolní skupině jenom 17 %.

Pomáhá proti depresi

Dodržování psychobiotické stravy vedlo k silnému snížení vnímaného stresu. Podle autorů studie psychiobiotická strava pozitivně ovlivnila vnímání stresu – snížila ho a zároveň způsobila také některé změny mikrobiomu. Ačkoli výsledky znějí značně optimisticky, mělo by se k nim přistupovat velice opatrně. Bylo poznamenáno, že by stálo za to provést další studie, mnohem delší a na větším vzorku obyvatel. Nicméně vzhledem k zásadnímu dopadu stresu na riziko vzniku dalších chronických onemocnění, jako jsou deprese, jsou tyto výsledky slibné jako potenciální terapeutický a preventivní přístup. Jako takové bude používání stravy a životního stylu k řešení problémů duševního zdraví stále důležitější a může se odrazit v budoucích výživových pokynech.

Tři definice stresu

Stres doprovází každého z nás téměř každý den. To ví velice dobře každý z vlastní zkušenosti, ale pokud to chceme popsat přesně, je tu značný problém. Lze totiž rozlišit několik definic stresu. První z nich o něm mluví jako o podnětu, který vede k napětí a silným emocím, druhý ho definuje jako reakce na stresory a třetí ho popisuje jako proces a vztah mezi jednotlivcem a prostředím. Kromě toho stojí za to zdůraznit, že existuje eustres, který nás motivuje a úzkost, která má na nás opačný účinek.

Jak stres ovlivňuje tělo?

Dlouhodobý stres negativně ovlivňuje fungování těla. Docela často oslabuje imunitu a vede k výskytu různých infekcí. Způsobuje poruchy koncentrace a paměti a problémy s usínáním. Kromě toho přispívá k úzkostným poruchám, depresím, častým změnám nálad a chronické únavě. Způsobuje silné bolesti hlavy, mdloby a poruchy dýchání. Nadměrný stres vede k rakovině a podporuje tvorbu gastrointestinálních poruch a kardiovaskulárních onemocnění.

Boj s nadměrným stresem není snadný. Je třeba mít na paměti, že může způsobit vážné změny v těle a silně narušit jeho správné fungování. V případě potíží se zvládáním stresu stojí za to využít pomoc odborníka, tedy psychologa.