Věčný souboj vegetariánství vs. konzumace masa

Někteří lidé se z různých důvodů stávají vegetariány. Bezmasá strava jim vyhovuje, protože mají pocit, že disponují větším množstvím energie – nespotřebovávají ji na trávení masa. Dalším důvodem může být skutečnost, že tím odstraní některé zdravotní problémy. Konečně může jít i o skutečnost, že se jim příčí zabíjení zvířat. Jak je to ale s vegetariánstvím a zdravou výživou? Neochuzují se vegetariáni o některé důležité látky?

Vynechání vyvolává kontroverze

Bílkoviny jsou jedinou potravinou, která napomáhá budovat a regenerovat tkáně lidského těla, proto její vynechání vyvolává největší kontroverze – v porovnání s omezováním sacharidů nebo tuků. Jaké množství bílkovin je tedy pro člověka potřebné, aby jeho tělo mohlo správně fungovat? A je konzumace bílkovin z živočišných zdrojů, tedy z masa nezbytná?

Potřebné množství proteinů

Kdysi se mělo za to, že je zapotřebí cca 150 gramů bílkovin denně,  ale pokusy prokázaly, že stačí podstatně méně a že se naopak zdraví zlepšuje, když se konzumuje méně masa. Proto se začala doporučovat zhruba třetina. To se ale ukázalo jako nedostatečné. Dnes se obecně uvádí, že byste měli denně sníst asi 1 gram masa na kilogram své hmotnosti. U sportujících jedinců to může být i více, protože ti potřebují neustále aktivně budovat a regenerovat svalstvo. Na druhou stranu by množství určitě nemělo překročit 2 gramy bílkovin na 1 kg živé váhy člověka.

Z živočišné říše čerpejte jenom polovinu

Množství bílkovin, které člověk musí sníst, aby jeho tělo fungovalo, je poměrně nezávislé na množství fyzické námahy. Tím se tato důležitá živina podstatně liší od čistě palivových potravin, tedy sacharidů a tuků, jejichž množství by se mělo měnit přímo úměrně k aktuálně vynaložené fyzické námaze. Obecně platí, že 10-15 % celkových kalorií zkonzumovaných za den by mělo být přijato ve formě bílkovin. Nic se nemá přehánět, protože nadbytek nepochybně dráždí ledviny, krevní cévy a další orgány. Na druhou stranu, pokud přijímáte příliš málo proteinů, trpí tělesné tkáně. Ne všechny proteiny by měly být přijímány v podobě živočišných bílkovin; alespoň polovina by měla pocházet z rostlinné říše.

Argumenty pro a proti

Potřebujeme nutně proteiny z živočišných zdrojů, tedy z masa?

Níže uvádíme několik hlavních důvodů, kterými argumentují ti, jež protestují proti jeho použití:

• Zvíře má stejné právo na život, svobodu a hledání štěstí jako my. Neměli bychom ho proto zabíjet jenom pro uspokojení svého vlastního žaludku.

• Zvířata mohou být nemocná a existuje možnost, že obsahují zvířecí parazity, jako jsou tasemnice a trichinela. 

• Tkáně zvířat obsahují látky, které mohou způsobit překyselení, zvýšit krevní tlak a tak dále.

• Maso je náchylné k hnilobě a tím stoupá riziko otravy ptomainem.

Jaké argumenty vznášejí lidé, jež věří, že by se měly jíst živočišné bílkoviny? Odpovídají na následovně:

• V přírodě přežijí jenom ti nejschopnější.

• Pokud budete podporovat veterinární kontrolu zvířat a nebudete jíst maso z neprověřených chovů, bude k dispozici dostatek nástrojů, aby se zabránilo distribuci nemocného masa. Pokud už náhodou některé kousky proklouznou na volný trh, když maso s parazity tepelně důkladně upravíte, tedy dostatečně upečete, povaříte nebo smažíte, zničíte je.

• Většina škodlivých látek z masa je zničena ve střevech a játrech.

• Ohledně toho, že maso zvířat může způsobovat překyselení – to je pravda. Důležité je proto dbát na to, aby maso bylo kvalitní a nejíst ho v přehnaném množství.

Snadnější stravitelnost

Zastánci konzumace masa kromě toho říkají, že živočišné bílkoviny jsou snadněji stravitelné, že 97 % z nich je zpracováno, protože jsou živočišné, a tak je žádoucí je jíst, zvláště u dětí a rekonvalescentů. Rostlinné bílkoviny jsou uzavřeny v celulóze, a proto z nich tělo využije pouze 65-75 %. Abyste tedy dosáhli potřebného množství bílkovin ve stravě, roste její objem. Jednoduše řečeno, abyste získali nutné proteiny pro svoje fungování, musíte toho v případě rostlinných bílkovin sníst více než u živočišných zdrojů. Také třeba železo lidské tělo snadnější získává z živočišných zdrojů – zpracuje ho dvě třetiny obsahu, zatímco z rostlinných zdrojů jenom třetinu.

Klidně zařaďte bezmasé dny

Má tedy smysl vzdát se konzumace masa nebo ji třeba výrazněji omezit? Ke kterému z obou táborů se přiklonit, abychom se stravovali opravdu zdravě? Několika vytrvalostními testy bylo prokázáno, že vegetariánští závodníci měli více síly a větší vytrvalosti než jejich konkurenti, kteří jedli maso. Není tedy důvod, proč bychom se měli obávat jednoho nebo dvou, nebo dokonce více bezmasých dnů, zvláště v případě, že máme k dispozici bílkoviny z živočišných produktů, tedy z mléka, vajec, sýrů a rostlinných bílkovin, jako jsou luštěniny a ořechy. Určitě není třeba to s masem přehánět.

Mezi touhou ochutnat a zásadami

Může se vám stát, že nějakou dobu po prostudování vegetariánských knih dokonce pocítíte nechuť k masu a možná dáte některým argumentům vegetariánů za pravdu. Třeba Benjamin Franklin ve své autobiografii popisuje, že přešel na vegetariánství a rozhodl se, že už nikdy nebude jíst maso zvířat, která byla nemilosrdně zabita, protože si nezasloužila takový osud.

Ale líčí také, že má nesmírně rád ryby, a když se na rybářské party některé ryby smažily, zjistil, že voní obdivuhodně dobře, a byl velmi rozpolcený. Pohyboval se mezi svou touhou pochutnat si na nich také a svojí zásadovostí. Nakonec si vzpomněl, že když byly ryby otevřeny, uviděl v jejich žaludcích nějaké menší ryby, a rozhodl se, že když se mohou sníst navzájem, může je sníst. Proto je řešením udělat kompromis podle vlastního uvážení.