Proč ve stresu nehubneme? Stresová zátěž negativně ovlivňuje snahu o hubnutí

Snažíte se shazovat kilogramy a nedaří se vám to? Na vině může být řada faktorů a jedním z těch nejdůležitějších je stres. Bohužel jím trpíme v současnosti všichni, nemálo k tomu přispívá i situace v pandemii, která přidává svoji nálož stresu. I proto může být pro některé z nás boj s nadbytečnými kilogramy náročnější než jindy. Navzdory tomu bychom se neměli vzdávat.

Braň se nebo uteč

Stresem reaguje lidské tělo na nebezpečí. Jde o klasickou rovnici „Braň se nebo uteč,“ známou z dávné minulosti. Tehdy měl člověk před blížícím se zvířetem na výběr – buď se mu postaví a uloví ho, nebo před ním uteče. Jde o krátkodobý stres, který vás motivuje k maximálnímu výkonu v danou chvíli. I když dnes už nelovíme zvířata jako kdysi, ale nakoupíme si maso v obchodě, i nyní se krátkodobému stresu nevyhneme. Dochází k němu třeba když máte před sebou náročnou zkoušku, máte odevzdat pracovní úkol nebo se chystáte na zásadní sportovní výkon. Tehdy mobilizujete veškeré síly, dáte do toho všechno. Dojde ke krátkodobému zvýšení fyzického nebo psychického výkonu, případně obojího. Jakmile ale tento stres pomine, organismus se vrací do normálu.

Pozitivní jenom krátkodobě

Krátkodobý stres hubnutí naopak napomáhá. Aktivuje totiž produkci stresového hormonu kortizolu. Ten v krátkém časovém horizontu pomáhá odbourávat sacharidy. Také tuky se díky němu mění na energii. To je pozitivum, ovšem takto funguje kortizol jenom v krátkém stresu.

Úplně jiná situace ovšem nastává v případě dlouhodobého stresu, který na rozdíl od toho krátkodobého na nás má mnohem horší vliv a úzce se dotýká i procesu shazování nadbytečných kilogramů. Tady právě sehrává kortizol negativní úlohu.

Stres v práci, doma i z financí

K dlouhodobému stresu dochází tehdy, kdy nejde o nárazový výkon, na který se připravujete a po něm budete mít období klidu, ale o potíže trvající delší čas, navíc s předpokladem, že hned tak nepřestanou. Máme na mysli, třeba neutěšenou situaci v zaměstnání, kde řešíte problémy s kolegy, s nadřízeným, jste zavaleni úkoly. Stejnou porci stresu ale na vás může navalit i rodinný život. Problémy ve vztazích, starost o děti. Třetí velkou kapitolou způsobující stres je řešení finančních potíží, kterých dnes přibývá hlavně v souvislosti s pandemií koronaviru, kdy mohou lidé přijít o práci a ztratit příjem.

Psychosomatika hraje roli

Když je tělo vystaveno dlouhodobému stresu, reaguje jinak. Nenastartuje na maximální výkon. Spouští obranné mechanismy, který se snaží tomuto dlouhou dobu trvajícímu tlaku bránit. Rovnováha hormonů v těle je narušena. Pokud jde o opravdu hodně náročný stres a trvající třeba roky, vybírá si bohužel následky na zdraví. Můžete trpět úzkostmi a depresemi. Také se promítá do psychosomatické stránky fungování organismu. Mohou se objevit třeba bolesti hlavy, zad, nebo problémy se zažíváním, ale když vás lékař pošle na vyšetření, klinický nález je v pořádku. Spousta lidí je pak označena za hypochondry, přitom mají jejich bolesti mnohdy stresovou příčinu. Proto je dnes velmi populární celostní medicína, která zohledňuje i tyto otázky.

Každý má jiné adaptační schopnosti

Zároveň má déle trvající stres vliv i na tělesnou hmotnost. Mohou nastat dva stavy – jak k ubývání váhy, které může vést až k podváze, ale zrovna tak můžete naopak přibývat až do stavu obezity. Stres má tři fáze. V první organismus bije na poplach. Tehdy se jedná o úvahu, zda utéct nebo bojovat. Ve druhé fázi nastává adaptace, a to je právě u dlouhodobého stresu, který stresový faktor neskončil, ale pokračuje dále. Pak se organismus začíná situaci přizpůsobovat. Záleží pak na adaptačních schopnostech každého z nás. Někdo má tyto schopnosti lepší, jiný horší. Pro všechny ale platí, že jejich organismus prochází zvýšenou zátěží. Někdo ve stresu přestává jíst, jiný naopak stres zajídá. Ani jeden stav samozřejmě není žádoucí. V momentě, kdy už dojdou všechny psychické a fyzické rezervy může nastat kolaps organismu.

Zpomaluje metabolismus

My ale chceme hovořit hlavně o přibírání na váze a neschopnosti shazovat kilogramy. Pochopitelně se psychický stav člověka promítá i do tělesných pochodů a trávení v tomto ohledu není výjimkou. Má na něj velice silný vliv i negativní stav mysli. Přinášejí i zpomalení metabolických pochodů. V důsledku toho přibíráme, ukládá se nám více tuku, než bychom chtěli, to platí. Může za to aktivace stresových hormonů, které napomáhají zvládat stres, ale ovlivňují i naši chuť k jídlu. Chronický stres posílá do krve více kortizolu, která už zůstane trvale zvýšená, což je špatně. Negativem vyšší hladiny kortizolu je také zvýšená hladina krevního cukru a vyšší krevní tlak. Postupně dochází ke snížení citlivosti buněk na inzulin, takže i když máte inzulinu dostatek, tělo není schopno cukry zpracovat. Stáváte se inzulínu rezistentním. Špatný vliv má vyšší kortizol také na funkci štítné žlázy.

Kolotoč vlčího hladu

Zkrátka zrádný kortizol, který při krátkodobé akci pomáhá, je při dlouhodobém zatížení naopak záškodníkem. Jak vlastně zjistíte, že máte zvýšenou hladinu kortizolu, a tudíž jste v ohrožení? Máte chuť na sladká a tučná jídla. Tím, že kortizol zvyšuje hladinu cukru v krvi, tělo musí vyrábět víc inzulínu, aby hladinu cukru snížilo. Jakmile dojde k nárazovému poklesu cukru, nastává vlčí hlad, kdy tělo žádá další přísun sacharidů. Dostáváte se tak do začarovaného kruhu. Dalším ukazatelem je, že přibíráte, a to zejména viscerální tuk, tedy v oblasti břicha. Můžete trpět bolestmi. Vyšší hladina kortizolu přináší více práce nadledvinám. Vyčerpává je to. Proto se pak v těle nachází více prolaktinu, než je žádoucí. Prolaktin přitom podporuje citlivost na bolest.

Negativně ovlivňuje spánek

Velmi negativně ovlivňuje zvýšená hladina kortizolu spánek. S přibývajícím večerem má hladina kortizolu klesat. Nejnižší bývá kolem 22 hodiny večer, proto je nejlepší v tu usínat. Je-li hladina dlouhodobě zvýšená, k poklesu nedochází. V důsledku toho špatně usínáte, váš spánek je nekvalitní, budíte se, necítíte se odpočinutí ani po probuzení. Přemíra kortizolu také způsobuje útlum produkce hormonu štěstí serotoninu. Můžete proto trpět úzkostmi, pocity, kdy vás nic netěší, depresemi. Nic vás nebaví. Společně s vysokým kortizolem se při stresu zvyšuje i hladina dalšího hormonu glukagonu, který vlastně násobí účinky kortizolu v oblasti trávení cukrů – zvyšuje jeho hladinu v krvi.

Pomůže meditace i pohyb

Jak tedy bojovat proti stresu? Pomáhá meditace, jóga. V neposlední řadě i zdravé jídlo, některé potraviny můžeme označit s trochou nadsázky jako chytré – například ty s obsahem omega 3 mastných nenasycených kyselin (ryby, ořechy, semínka), která podporují nervovou soustavu, pomáhají k lepší psychické pohodě. Podobně celozrnné potraviny napomáhající produkci serotoninu. Podstatný je i obsah vitaminu B v potravinách, tato skupina vitamínů má také pozitivní vliv na nervy. Nepodceňujte také mimopracovním tělesným a duševním aktivitám. Věnujte se koníčkům, vyčleňte si čas na svoji oblíbenou zábavu. Vždy si najděte čas na relaxaci. Nezapomínejte ani fyzický pohyb, endorfiny ze cvičení jsou v boji se stresem neocenitelnou zbraní. Všechny tyto faktory vám pomohou s dlouhodobým stresem svést úspěšný boj.