Otravují nás každý den. Škodlivé potravinářské přídatné látky

Schválně, když nakupujete, čtete složení potravinářských výrobků, které kladete do košíku nebo nákupního vozíku? Většina lidí to nedělá. Nemají na to čas ani myšlenky. Navíc ruku na srdce, tušíte, co se za všemi těmi názvy skrývá, i kdybyste si je náhodou přečetli? Nejspíše zavrtíte hlavou. Pro mnoho lidí je toto hádankou, téměř nic o těchto záležitostech nevědí. Pojďme se tedy podívat na to, co je na seznamu složek, kterým je lepší se vyhnout.

Proč stojí za to číst složení potravinářských výrobků?

Stačí se rozhlédnout po obchodě, abyste si všimli, že většina lidí se nezaměřuje na složení výrobků. Čtou je obvykle pouze ti lidé, kteří velmi dobře vědí, jaké vylepšovače chuti a barvy přidané do potravin nemají nejlepší vliv na naše zdraví. Zbytek se při nakupování řídí hlavně cenou a nejčastěji sahá po produktech, za které zaplatí nejméně. Již dlouho je ale známou skutečností, že to, co jíme, má zvláštní dopad na naše zdraví a pohodu. Vyvážená strava plná esenciálních živin je schopna vám dodat energii na celý den a zlepšit celkové fungování organismu. To je jeden z důvodů, proč byste měli číst štítky na potravinách.

Lákadla neodpovídají pravdě

Nutriční hodnotu daného produktu si po prostudování štítku můžete zkontrolovat během jediného okamžiku. K dispozici jsou informace o obsahu tuků, bílkovin a sacharidů, jakož i o energetické hodnotě a možných alergenech. Díky čtení složení produktů můžete z košíku vyřadit produkty, které obsahují příliš velkého množství cukru a soli, protože ty jsou samozřejmě nezdravé. Obecně konzumujeme příliš mnoho jednoduchých cukrů, často skrytých, o kterých ani netušíme. V polotovarech, instantních a konzervovaných potravinářských výrobcích se zase objevuje příliš mnoho soli. Výrobci často lákají zákazníky barevnými obaly a velkými slogany „fit“ nebo „light.“ Stává se však, že po přečtení skladby můžete vidět, že se jedná pouze o prázdná slova.

Všechna „E“ jsou škodlivá?

Potravinářské přídatné látky se používají hlavně ke zlepšení chuti a vzhledu, jakož i k prodloužení čerstvosti a trvanlivosti. Rozlišujeme:

• barviva

• konzervanty

• antioxidanty a regulátory kyselosti

• látky zvyšující chuť

• zahušťovací, želírovací přípravky

• přípravky na kynutí

• sladidla, aromata a vůně

Každé písmeno „E“, které je viditelné ve složení výrobků, je považováno za bezpečné, a proto bylo schváleno k použití. To však nic nemění na skutečnosti, že jejich nadměrná konzumace může nepříznivě ovlivnit lidské tělo a vést k výskytu alergických reakcí. Takže musíte dodržovat přípustnou denní dávku, stejně jako se podívat na jejich chemickou strukturu a vybrat ty, které jsou nejkratší. Pak si můžete být jisti, že sáhnete po produktech, které nejsou plněné chemikáliemi.

Seznam škodlivých potravinářských přídatných látek. Na co si musíte dát pozor?

Mezi škodlivými látkami z řádu těch přídatných potravinářských můžeme na prvním místě jmenovat umělé sladidlo aspartam (E951). Studie ukázaly, že může přispět k výskytu epilepsie, depresí a závratí. Měli byste také dávat pozor na acesulfam K (E950), sukralózu (E955) a sacharin (E954).

Mezi nebezpečné látky patří umělá barviva označená m.in. jako:

• E102 – tartrazin

• E104 – chinolinová žluť

• E110 – západ slunce žlutý

• E122 azorubin

• E124 – košenila červená

• E129 – allura červená

Výše zmíněná barviva jsou součástí tzv. Southamptonské šestky. Studie provedená ve Velké Británii v roce 2007 ukázala, že mohou způsobit hyperaktivitu u dětí v kombinaci s benzoátem sodným.

Seznam nejškodlivějších potravinářských přídatných látek

• glutamát sodný (E621) - po celá léta diskutovaný neslavný zesilovač chuti je podezřelý z toho, že způsobuje nevolnost, závratě a hormonální poruchy a stejně nemalou měrou přispívá k obezitě

• benzoát sodný (E211) - může zhoršit příznaky alergie a astmatu, zároveň také dráždit žaludek

• dusitan draselný (E249) - v případě tepelného zpracování produktů obsahujících tuto konzervační látku se tvoří karcinogenní nitrosaminy

• karagenan (E407) - může mít negativní vliv na střeva a zhoršit záněty v nich probíhající

• erythrosin (E127) - vedlejší účinky zahrnují vyrážku, onemocnění trávicího systému, zároveň přicházejí negativní účinky na srdce a štítnou žlázu

• siřičitan sodný (E221) - překročení přípustné dávky může způsobit alergické reakce a žaludeční problémy

• brilantní modrá (E133) – měli by se jí vyhnout lidé trpící syndromem dráždivého tračníku a dalšími onemocněními trávicího systému

• arabská guma (E414) - může způsobit kopřivku a kožní vyrážky a také zhoršit astma

• kyselina fosforečná (E338) - účinky její nadměrné konzumace zahrnují výskyt zubního kazu, osteoporózy a kardiovaskulárních problémů

Vařte z čerstvých surovin

Na závěr máme malou perličku. Opravdu si myslíte, že aditiva, konzervanty a další látky, s jejichž konzumací bychom měli být opatrní, jsou výdobytkem poslední doby, nebo maximálně ještě tak 20. století? Pokud žijete v této představě, velmi se mýlíte. Lidé znali první látky tohoto typu už ve starověku, využívali je například už staří Řekové nebo Římané. I oni totiž potřebovali potraviny nějak konzervovat, aby jim alespoň část z nich vydržela z jedné sklizně do druhé. Ovšem na rozdíl od nás, kteří využíváme k těmto účelům především produkty chemického průmyslu, oni sázeli na přírodní látky. Ostatně, jiné možnosti ani neměli. Třeba Římané či Egypťané užívali pro konzervaci ledek. Chemicky zpracované látky přinesla opravdu až 1. polovina 20. století – jde třeba o prášky do pečiva nebo želírovací látky užívané pro zavařování džemů. Jak se, pokud možno vyvarovat konzumace přídatných látek v potravinách? Nejlepší cestou je, pokud je to alespoň trochu možné, vařit z čerstvých surovin a obloukem se vyhnout polotovarům hotovým či instantním jídlům.