Kdy je nejvhodnější čas k ulehnutí do postele? A jak dlouho spát?

Správná kvalita spánku má přímý dopad nejenom na naši duševní a tělesnou pohodu, ale také na celkové zdraví. V rychlém životním tempu života je mnohdy velmi složité vysledovat nejlepší každodenní spánkovou rutinu. Podstatné jsou pro dobrou kondici dva faktory. Za prvé hodina, kdy se nachystáte do peřin, za druhé počet hodin, které v nich strávíte.

Existuje ideální čas?

V jaký čas byste měli zalézt do peřin, aby vám spánek zaručil tu nejlepší regeneraci a odpočinek? Ukazuje se, že okamžik, kdy jdete do postele, může významně ovlivnit náš metabolismus a endokrinní systém. Dr. Andrew Huberman, neurolog na Stanfordské univerzitě, vysvětluje, kdy je nejlepší čas na zklidnění a relaxaci v podobě spánku. Dr. Huberman věří, že klíčem k určení, kdy je nejlepší jít spát, je průběžně sledovat pokles své energie po celý den. To je vynikající ukazatel toho, v jaké fázi cyklu spánku a bdění se právě nacházíte. „Dochází-li k odpolednímu poklesu energie (mírnému nebo závažnému) ve 14:30, 15:00, s vysokou mírou pravděpodobnosti je ideální doba spánku šest až sedm hodin po tomto poklesu,“ napsal tento známý lékař na Twitteru. Podle jeho teorie, pokud se začnete cítit unavení kolem 15:00, měli byste jít spát mezi 21:00 a 22:00.

Podstatná je pravidelnost

Tématu, kdy je nejvhodnější ulehnout, se intenzivně věnuje také Max Kirsten, lékař, zabývající se spánkem a působící na londýnské klinice NLP Wellbeing Clinic jako hypnoterapeut. V rozhovoru pro The Sun řekl, že nejlepší čas pro zahájení spánku by měl záviset na tom, zda jste ranní ptáče nebo noční sova. „V ideálním případě bychom měli jít spát v době, která nám umožní spát sedm až osm hodin předtím, než se ráno musíme probudit,“ míní Kirsten. Podle něj k dobrému spánku důležité chodit do postele pokud možno vždy ve stejnou dobu.

Účinek příliš dlouhého spánku na tělo

Vzhledem k tomu, že nejsme všichni stejní, naše požadavky na spánek zároveň budou odlišné. Ranní ptáčata vstávají brzy, ale musí jít spát mnohem dříve. Noční sovy chodí spát později a vstávají později. Spánek je přirozená fáze regenerace těla. S jeho pomocí může správně fungovat. Ukazuje se, že nejenom nedostatek spánku má negativní dopad na naše zdraví. Trávit spoustu času v posteli také není dobrá volba. Jaké je nebezpečí příliš dlouhého spánku?

Kolik hodin byste měli spát?

Spánek je velmi důležitý, takže byste měli věnovat pozornost tomu, kolik času jím strávíte. Právě na něm závisí mnoho fyziologických procesů ovlivňujících metabolickou rovnováhu člověka. Ovlivňuje také imunitu, regeneraci buněk a celkovou práci nervového systému.

Nedostatek spánku je běžným problémem. Statistiky uvádějí, že 5-35 % celkové populace v dnešní době trpí nespavostí. Častěji se to týká žen. Obvykle také výskyt nespavosti stoupá s věkem. Nespavost přináší celou paletu příznaků od potíží s usínáním, přes častě probouzení, hodně mělký spánek, ale také časné ranní buzení. Příčinou může být nejenom stres, ale zároveň mnoho různých vážných chorob.

Pozdě vstávat není dobré

Právě z popsaných důvodů je důležité projevy nespavosti – ať už se vás týkají kterékoliv z nich, nepodceňovat. Mohou signalizovat mnohé vážné problémy. Často se zdůrazňuje, k čemu tento nedostatek přispívá. Z výše uvedených informací byste možná mohli usoudit, že když málo spíte, je to špatně, proto byste měli spát co nejvíce. To je ovšem také jednoznačný omyl. Na rozdíl od takového zdání, příliš dlouhý spánek také není dobrým řešením. Jít spát pozdě a vstávat ve stejně pozdních hodinách má nepříznivé důsledky pro zdraví.

Optimálně 7-8 hodin

Kolik hodin byste měli spát, aby to pro vás bylo naprosto optimální, to závisí především na vašem věku, zdraví a fyzické aktivitě. Například starší lidé spí mnohem méně než novorozenci. Odhaduje se, že tělo dospělého zdravého člověka v optimální tělesné a duševní kondici potřebuje asi 7-8 hodin na regeneraci ve formě spánku.

Nebezpečí příliš dlouhého spánku

Jít spát několik hodin před obvyklou dobou nebo noční spánek přetáhnout hluboko do dopoledních hodin dalšího dne, rozhodně není pro naše zdraví v žádném případě prospěšnou volbou. Spánek delší než 10 hodin vám může způsobit silné bolesti hlavy, zmatenost, podrážděnost a slabost. Jde o pocity těžké hlavy a malátnost. Dokonce některé lékařské výzkumy upozorňují, že nadměrný spánek může zvyšovat riziko srdečních záchvatů. Dlužno ovšem navíc dodat, že taková rizika způsobuje i opačný extrém, tedy velmi krátký spánek pouhé 3-4 hodiny denně. Je tedy naprosto jasné, že byste se měli držet zlatého průměru 7-8 hodin. Ve hře je samozřejmě individualita každého člověka.

Vyzkoušejte si, co je pro vás optimální

Někomu stačí spát šest hodin, jiný zase má ustálených jako optimálních devět. Ovšem spánek kratší než 5 hodin už představuje velká zdravotní rizika a stejně tak polehávání delší než 10 hodin. Je na vás, abyste si vyzkoušeli, jaký čas spánku je pro vás a vaši tělesnou a duševní kondici nejlepší možností. Třeba zkusit spát 6 hodin, poté 8 či 9 a pozorovat jaké účinky má různé množství spánku na vaši paměť, koncentraci, kognitivní schopnosti. Po určité době si vychytáte, jaké množství spánku je pro vás optimální, abyste se cítili opravdu dobře a byli během celého dne koncentrovaní a aktivní.

Dlouhé ležení podporuje vznik obezity a cukrovky

Kromě toho stojí za to mít na paměti, že věnujete-li příliš mnoho času spánku, může se stát, že vám budou chybět síly pro fyzickou aktivitu. Nedostatek pohybu a příliš dlouhý pobyt v ležaté poloze může vést k výskytu některých onemocnění. Především podporuje výskyt nadváhy a cukrovky. Kromě toho může příliš dlouhý spánek vést k bolesti zad, problémům s koncentrací a srdečním onemocněním.

Co může způsobit nadměrnou ospalost?

Příliš mnoho spánku je často způsobeno tím, že chodíte spát pozdě, což má za následek spánek protažený až do dopoledních hodin. Existují však nemoci, které způsobují nadměrnou ospalost. Jedním z nich je nevyléčitelné onemocnění zvané narkolepsie. Jedná se o poruchu spánku, která způsobuje, že osoba, která se s ní potýká, není schopna ovládat denní ospalost a může usnout téměř kdekoli, dokonce i při každodenních činnostech. To je obzvlášť nebezpečné například při řízení automobilu nebo obsluze strojů. Kromě toho je třeba mít na paměti, že nadměrná ospalost může být příznakem hypotyreózy, diabetu, deprese a anémie.