Jak sestavit správný jídelníček? Využívejte sezónní potraviny

Shutterstock.com - červený rybíz

Nutriční terapeuti v osvětě velmi často zdůrazňují, že je dobré dávat přednost sezónním potravinám, tedy takovým, které dozrávají v aktuální roční době a v místě, kde žijete. Zároveň je pěstují místní farmy nebo dodavatelé. Do této kategorie spadá nejenom zelenina a ovoce a také maso či třeba houby. Proč ale by pro vás měly být sezónní potraviny prioritní?

Už dávno nejde jenom o ceny

V obchodech velmi často saháme po exotických plodinách. Jsme zvědaví, jak chutnají, toužíme je ochutnat. Samozřejmě je to v pořádku, stojí za to okusit něco nového. Na druhou stranu pak leckdy dáváme těmto exotickým plodům přednost před těmi, které se pěstují v našich podmínkách a podnebí, což je naše velká škoda. Nejde pochopitelně jenom o ceny, tedy o to, že exotické plody jsou někdy dražší než ty naše – to totiž už v dnešní době zdaleka nebývá platným pravidlem. Mnohdy se totiž v systému slev ceny exotického ovoce vyrovnají nebo mohou být exotické plody dokonce o dost levnější. Když se dovážejí ve velkém, cena za kus klesá, za to místní farmář nemůže svoje výpěstky prodávat pod cenou, neuživil by se. A tak je to často právě i cena, která dokonce může hrát ve prospěch exotiky. I to je dnes bohužel jeden z důvodů, proč lidé dnes preferují exotické plody.

Ovoce se trhá nezralé

Především jde o jeden velmi podstatný fakt, že se exotické ovoce trhá v nezralém stavu. Je to naprosto nutné k tomu, aby stihlo doputovat až na váš stůl. Protože kdyby se trhalo už zralé, dopravili by ho do supermarketu shnilé. Logicky potom ovoce trhané nezralé neobsahuje tolik vitamínů jako to dobře vyzrálé na slunci. Sluneční paprsky pomáhají vytvářet vitamíny a když se jich plodům nedostává, je to samozřejmě znát. Proto místní dobře na slunci vyzrálé plodiny nám poskytnou mnohem více vitamínů a minerálů. Rozhodně proto stojí za to se vrátit ke kořenům a jíst místní ovoce, zeleninu, maso, houby.

Jahody v lednu? Klidně

Sezónnost je důležitá i z dalšího důvodu. Dnes je možná spousta věcí jako v pohádkách. Klidně si můžete dopřát jahody v lednu, a to bez ohledu na to, jestli jsou pěstované u nás, nebo k nám odněkud doputují. Pěstují se pochopitelně ve skleníku, jinak v zimním období neměly šanci dozrát. To ale s sebou nese opět jedno úskalí – nemají už zmiňované sluníčko. Paprsky přirozeného světla nahrazuje ve skleníku světlo umělé. To se promítá také do nákladů na pěstování. V důsledku toho jsou takové jahody značně předražené. Postrádají také šťavnatou chuť, kterou jim dodá právě slunce a jejich výživová hodnota je nízká. Pokud si tedy takové jahody v lednu v supermarketu koupíte, stručně řečeno dostanete za hodně peněz málo muziky. Zkrátka a jednoduše jahodám, které natrháte v létě na zahrádce zdaleka nemohou konkurovat.

Ceny by měly letět dolů

Zmiňovali jsme ceny, které dnes ve velkém objemu mohou nahrávat dováženým plodům. Na druhou stranu právě sezónnost by měla být benefitem, promítajícím se právě do ceny lokálních potravin. Ve chvíli, kdy u nás v Čechách nastane sezóna určitého druhu ovoce či zeleniny, bude těchto plodin dostatek a tudíž jejich ceny budou klesat. To by nás mělo motivovat k upřednostňování místních zdrojů. Plusem je i skutečnost, že k dispozici je dostatečný výběr čerstvých, kvalitních, chutných plodů. Nemusíte v obchodě složitě a s povzdechem vybírat z zpola nahnilých a zvadlých plodů jenom kvůli tomu, že prostě jiné nejsou k dispozici a vy vitamíny chcete.

Riziko zažívacích potíží

Dalším faktorem proč sáhnout raději třeba po českém jablku než po dováženém banánu je i skutečnost, že váš organismus je zvyklý na stravu typickou pro zeměpisné šířky, kde se nachází Česká republika. Proto si s ní velmi snadno poradí, bez problémů ji stráví. Dokáže z ní vytěžit maximum obsažených živin. Exotické plody, na které nejste zvyklí mohou naopak způsobovat třeba zažívací potíže, protože tělo se s nimi nedokáže tak snadno vypořádat. Proto není dobré stavět svoji stravu především na exotice.

Rybíz i růžičková kapusta trumfnou citron

Navíc při zkoumání místních potravin nejspíš překvapeně odhalíte, jaké poklady máte doma na zahradě a vůbec jste to netušili. Třeba tolik vychvalované citrusové plody a vitamín C, který obsahují. Třeba 100 g černého rybízu z vaší zahrádky má v sobě 187 mg vitamínu C, přičemž doporučovaná denní dávka je pro ženy 80 mg a pro muže ještě o 10 mg více. Totéž růžičková kapusta – 85 mg na 100 gramů. Proto můžete klidně zapomenout na pomeranče a citrony. Mimochodem, citron má ve 100 gramech „jenom“ 77 mg vitamínu C.

Předkové pěstovali bioprodukty

Starou známou pravdu, že máme při tvorbě jídelníčku vycházet ze sezónních potravin, dobře znali už naši předkové. Do posledního kousku využívali všechny dosažitelné zdroje a nikdy neplýtvali. Uměli pokrýt svoje potravinové potřeby. V tomto ohledu se od nich máme co učit. Mnohdy nedokážeme vytěžit to, co máme a saháme po nedostupných potravinách. Naši předkové pěstovali plodiny bez umělých hnojiv a šlo tedy o bioprodukty, které jsou dnes tak žádané. Vyplatí se vrátit se k jejich postupům. Výmluvou není ani skutečnost, že nemáte zahrádku, kde by se dalo něco vypěstovat. Čerstvé a kvalitní produkty seženete na farmářských trzích.

Jarní potraviny

Přednost má všechno, co je zelené a dodá vitalitu a vitamín C. Pažitka, jarní cibulka, libeček, mladé kopřivy, listy pampelišek, sedmikrásky. Kořenová zelenina a ředkvičky. Neměly by chybět naklíčené produkty: Naklíčené fazole, čočku. Už během května narazíte na chřest, zelené saláty a kedlubny. S koncem května už možná budete sklízet první jahody.

Letní potěšení

Vytěžte z teplého období maximum. Jezte různé druhy ovoce, ideálně čerstvé. Jahody, červený, bílý a černý rybíz, angrešt, třešně, višně, to jsou první červnové plody. Později přicházejí maliny, letní jablka a hrušky. Nejvhodnější je ovoce čerstvé, ale pokud máte k dispozici nadúrodu vyplatí se ovoce zamrazit. Můžete rovnou celé plody nebo také předem rozmixovat na dřeň. Také se dá ovoce sušit – jablka, hrušky na křížaly, meruňky, broskve, třesně a višně. K obědu i večeři si dávejte, co na zahradě vyroste okurky, cukety. rajčata, papriky, fazolové lusky, hrách, kedlubny, řepa, patizon, hlávkový salát, lilek. Dále cibule, česnek. Nejlépe v syrovém stavu, kdy mají nejvíce vitamínů, ovšem třeba lilek je výborný i po tepelné úpravě jako grilovaný, grilovat se ale dají i rajčata nebo papriky.

Podzimní nášup

Když se dny krátí a tepla ubývá, nastává ten správný čas pro dobrá česká jablka. Dál zkuste švestky a hroznové víno. Podívejte se také po zahradě, která stále ještě nabízí spoustu využitelných plodin. Proto nezapomeňte třeba na brokolici a květák, celer, kedlubny, petržel, ředkev, pórek, patizon a pastiňák, rozmanité saláty, čínské zelí, řepu. Zajděte do lesa na houby. Čeká vás také sklizeň brambor. Zabývejte se sušením hub, ale také švestek.

Až se zima zeptá

Když vám přibývající chlad položí otázku, co jste dělali v létě, měli byste mít jednoznačnou odpověď: Nebyli jsme líní. Nasušili jsme různé druhy ovoce od sušených jablek až po švestky. Nakládali jsme zelí i další zeleninu z nadúrody, například rajčata či papriky. Naložené zelí a čalamáda vám pomůže překonat zimu. Kořenovou zeleninu jako mrkev a petržel můžete uchovávat v bedýnce s pískem v chladu ve sklepě. Kromě toho celou zimu na zahrádce můžete mít růžičkovou kapustu. V létě jste si také mohli nasušit bylinky na čaj. Můžete si také bylinky pěstovat na okenním parametru.