Jak a čím nahradit maso?

V jakém množství a jak často jíst maso? Zatímco dříve byla podporovanou alfou a omegou jídelníčku pořádná flákota, dnes vypadá situace o poznání jinak. Výživoví odborníci se shodují na tom, že maso samozřejmě nemusí být nutně v jídelníčku každý den, ostatně ani naši předkové si ho tak často nemohli dopřát. Musíme ale podotknout, že maso obsahuje řadu látek důležitých pro optimální funkci lidského organismu.

Nejenom úprava LDL cholesterolu

Někteří lidé maso v jídelníčku vědomě omezují nebo dokonce úplně vylučují a stávají se buď vegetariány nebo vegany. Případně zůstanou někde v polovině této cesty a jedí třeba pouze bílé maso. Argumentují třeba tím, že se cítí lépe, nejsou po jídle tak unavení, snáze tráví připravené pokrmy. Pravda je taková, že příliš vysoký podíl konzumovaného masa organismu také neprospívá. Jeho omezení pomáhá zlepšení hladiny LDL cholesterolu, mohou se upravit rozmanité trávicí obtíže jaké pálení žáhy a zácpy. Útlum konzumace masa prospěje třeba i u vysokého tlaku a obecně srdečně-cévních chorobách, cukrovce, dně – obecně chorobách látkové výměny. Posílení podílu rostlinné stravy na úkor té živočišné proto odborníci vnímají jako správný krok.

Důležité látky musíte získat jinde

Možná i vy se řadíte do skupiny lidí, kteří k životu nutně nepotřebují mít každý den na talíři pořádný steak. Stačí vám maso jenom občas. Nejspíše se ptáte, zda je to tak správně. Pochopitelně nemusíte mít maso každý den. V minulých staletích si mohla většina našich předků dopřát maso třeba jenom jednou do týdne, víckrát si ho mohli dovolit jenom bohatí lidé. V případě, že konzumujete masa pouze omezené množství nebo vůbec žádné, musíte ale látky, které obsahuje a jsou pro život důležité, načerpat z jiných zdrojů.

Naši předkové jedli luštěniny

Ptáte se nejspíše, jak to dělali naši předkové, kteří konzumovali masa rozhodně méně než my – hovoříme především o středních a chudších vrstvách obyvatelstva, protože na stolech boháčů pochopitelně byl podíl masa vyšší. Nechyběly jim nějaké pro život důležité látky? Někdy možná ano, ale především bílkoviny, které maso představuje nahrazovali z rostlinných zdrojů. Jedli hodně luštěnin – fazole, hrách, cizrnu nebo čočku, tyto plodiny představují významný zdroj bílkovin, i když rostlinných, nikoli živočišných. My máme velkou nevýhodu, že jsme na konzumaci luštěnin, která byla pro naše předky typická – Jistě znáte říkanku: „Hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den…“ do značné míry zapomněli. Jíme jich velmi málo, přitom právě ony mohou přísun bílkovin dobře nahradit.

Lidské tělo potřebuje bílkoviny

Bez bílkovin žít prostě nemůžete. Proč? Především z toho důvodu, že bílkoviny obsahují aminokyseliny. Lidské tělo si je nedokáže samo vyrobit, přitom tyto látky tvoří jeho základní stavební kámen – jsou součástí všech jeho orgánů. Když si je neumíme sami vyrobit, logicky je potřebujeme dodávat z vnějších zdrojů. Tady se nezastupitelným stává maso, ale nejenom ono. Kromě různých druhů mas se zdrojem bílkovin stávají i vejce nebo mléčné výrobky. Kromě toho ale jsou k dispozici i rostlinné bílkoviny, už jsme zmínili luštěniny, ale tím výčet zdaleka nekončí. Existují i rostlinné alternativy masa. Ty se masu hodně podobají, mívají i podobnou chuť. Máme na mysli hlavně sójové maso, Robi, seitan, tempeh, Šmakoun.

Bez železa není krev

Jaké nezbytné látky kromě bílkovin ještě maso obsahuje? Velmi důležitý je podíl železa. I tady hraje maso velmi silnou roli a pokud ho jíte málo, musíte železo získávat jinde. K užitku přijdou i v tomto případě znovu luštěniny, protože podíl železa v nich je také značný. Nejde ovšem o jedinou možnost, kde tento kov, nezbytný v lidském těle třeba pro krvetvorbu, ale i řadu dalších procesů, získat. Hodně ho najdete v zelené listové zelenině – typický je špenát, dále se s ním setkáte například v brokolici. Možná vás to překvapí, ale na značně vysoký podíl železa narazíte i v máku. Tyto zdroje železa ale mají bohužel jedno úskalí. Z živočišných zdrojů dokáže lidské tělo vytěžit dvě třetiny v nich obsaženého železa, ovšem v případě rostlinných zdrojů je to bohužel jenom třetina.

Rostlinné alternativy masa

Co si představit pod pojmem rostlinné náhražky masa?

• Kostky či nudličky sójového masa patří k nejčastějším a nejtypičtějším ukázkám. Jde o dehydratovaný sójový protein, který běžně dostanete v supermarketech. Plusem se stává skutečnost, že v něm nenajdete příliš mnoho tuku. Naopak podíl minerálních látek je poměrně vysoký, hovoříme o železe, vápníku nebo fosforu. Dále obsahuje vitamíny A, B a E. Jde také o bezlepkovou potravinu.

• Pod pojmem tempeh rozumíme náhražku vzniklou fermentací vařených sójových bobů. Dostanete ji v blocích. Jejím přínosem je velké množství vitamínů včetně těch ze skupiny B, zejména B12 a nechybí ani životně důležité minerály.

• Seitan je rostlinnou bílkovinou, složením jde o pšeničný lepek. Je-li vázán na škrob, lidské tělo ho tráví poměrně špatně, na druhou stranu v čisté podobě si s ním poradí hladce.

• Směs rostlinných bílkovin tvoří tzv. Robi maso. Vzniká vařením rostlinných surovin. Výhodou je nízkoenergetický charakter – obsah sacharidů je minimální. Zároveň se lehce tráví.

• Tepelnou úpravou vaječných bílků vzniká Šmakoun, český patentovaný výrobek dostupný třeba ve formě plátků nebo nudlí. Tvoří ho komplexní živočišná bílkovina s naprostým minimem tuků a cukrů, hodí se tedy do diet.

S náhražkami masa si můžete v kuchyni vyhrát úplně stejně jako se skutečným masem. Zkuste je vařit, dusit, grilovat, péct i smažit. Uplatnění najdou i v salátech ve studené kuchyni.

Jestliže ale chcete jídelníček bezmasý nebo postavený na náhražkách masa, rozhodně byste ho měli probrat s nutričním expertem.