Emoční jedení: Jak mu zabránit? Aneb jídlo se nesmí stát antidepresivem

Zajídání různých duševních stavů, tímto problémem trpí spousta lidí. Vracíte se z porady, kde vás šéfová řádně sjela. Podle vás nespravedlivě. První, po čem v kanceláři sáhnete, je šuplík se sušenkami, Pustíte se do nich, a dokud není balení prázdné, nepřestanete. Tímto způsobem si kompenzujete vztek, bezmoc. Nejde ale o jediný pocit, kdy se vám náhradním lékem na bolístky stává jídlo.

Náplasti na bolístky

Velmi podobným způsobem třeba spořádáte čokoládu, když se cítíte po večeři unavení a vyčerpaní a celou rodinu jste uložili k spánku. Nastává chvíle, kdy se potřebujete uklidnit, dobít energii. Cílem se vám stává lednička, kterou jdete vybílit. Máte čas a klid. Jindy jste zase rozčarovaní z mezilidských vztahů. Pohádali jste s manželem, manželkou, partnerem či partnerkou. Rozčarování z nedorozumění zase řešíte tím, že sezobnete něco dobrého. Na chvíli se vám uleví. Je to náplast na bolístku. Takové situace se občas stanou. Nejde, ale vždy jenom o zajídání negativních pocitů jako je pracovní nebo rodinný stres, smutek, lítost nebo vztek. Stejně dobře ale funguje emoční jedeni u i pozitivních pocitů jako je štěstí, radost, úspěchy. Tady jde naopak o jakousi formu odměny.

Pohřbíte veškeré snahy

Pokud se vám to přihodí občas, není to tak zlé. Jestliže ale čelíte tímto problémům denně nebo minimálně několikrát v týdnu, je načase se zamyslet a začít s tím pracovat. Mnohdy se emoční jedení stává důvodem, proč nemůžete zhubnout, i když třeba pravidelně sportujete a snažíte se vařit zdravě. Veškerou snahu ale úplně pohřbíte tím, že jíte v různých situacích, kdy jíst nepotřebujete a správně byste jíst vůbec neměli. Někdy si to uvědomujete, jindy ne. Třeba sníte pytlík chipsů. Cítíte se plní, chvíli jste spokojení, ale krátce poté se podíváte na prázdný pytlík a začnete trpět výčitkami. Jindy jste ale tak vyčerpaní, že si to ani neuvědomíte.

Staré vzorce přežívají

Abychom si mohli vysvětlit, zda a jak se dá s emočním jedením pracovat a odstranit, nejdříve si musíme ozřejmit, z čeho vlastně vzniklo. V dávné minulosti znamenalo jídlo přežití. To už dnes neplatí. V současnosti máte k dispozici jídlo kdykoliv si vzpomenete. I proto dnes jíte ve chvíli, kdy nemáte hlad. Právě tohle nahrává skutečnosti, že posloucháte víc svůj mozek než žaludek. Prázdný kručící žaludek je přitom jednoznačným příznakem hladu. Zatímco mozek vás dokáže ošálit. Vyšle signál i tehdy, když skutečnou potřebu jíst nemáte. Tedy ve chvíli, kdy zajídáte pocity. Proto je užitečné vrátit se k prastarému vzorci a vnímat signál svého žaludku. Nenechat se obelstít mozkem. Může to být jedna z cest, jak si pomoci proti emočnímu jedení.

Za odměnu i za trest

Náběh na zajídání kladných i smutných stavů získáváme už v dětství. Jídlo je velmi často používáno jako způsob odměny i trestu u dětí, a to je chyba. Možná si vzpomínáte, že i vás doma se tohle kdysi dávno dělo. Když jste byli hodní, dostali jste čokoládu nebo bonbony. Pokud jste ale zlobili, nedostali jste nic. Právě tohle ve vás vyvolávalo různé pocity. Zvykli jste si na úlohu jídla jako věci, která vás potěší, když se vám něco povede. To vám zůstalo dodnes. Něco se vám povedlo v práci, děti jsou úspěšné, ale třeba si koupíte něco hezkého. Chcete se tedy za to odměnit a sáhnete po nějaké sladkosti. V dospělosti ale už jídlo většinou nefunguje jako trest. Když jste zklamaní, smutní, nebudete se chtít ještě navíc trestat, ale svoji depresivní duši naopak něčím potěšit. Jíte tedy také. Výsledek je stejný. Ve chvílích radosti i smutku se stává jídlo lékem,

Jídlo jako droga

Pěstujete si návyk na jídle, a to už je na pováženou. Když se uchylujete k jídlu ve stresových situacích, stává se pro vás drogou stejně jako třeba alkohol. Pak se vám vyplavují do krve endorfiny a stoupne vám dobrá nálada. V případě, že si snižujete napětí ve stresu jídlem, tento vzorec chování se pak u vás objeví vždy a stáváte se vlastně na jídle závislými. Dochází následně k tomu, že už jako impuls k jídlu vnímáte v podstatě jakoukoliv emoci, nezáleží na tom, jestli je kladná nebo záporná. Jídlo je pro vás spouštěčem něčeho pozitivního.

Málokdo všechno zvládne vůlí

Jak prolomit začarovaný kruh? Řeklo by se, že nejjednodušší je prostě si poručit a jídlo si odepřít. Na to ale potřebujete opravdu silnou vůli, a to má skutečně málokdo. Není vaše chyba, že to nedokážete. Pokud patříte mezi skutečné závislé emoční jedlíky, zpravidla se už bez pomoci psychologa neobejdete. Pomáhají techniky vědomého jedení i kognitivně behaviorální terapie. Pokud si dokážete připustit a uvědomit, že máte problém, jste na dobré cestě k jeho vyřešení. Velmi důležité je na cestě k úspěšnému odbourání zlozvyku uvědomit si, co u vás problémy spouští a pokud se taková situace vyskytne, snažit se najít její náhradní řešení.

Pomůže relaxace i prodýchání

Pokud je pro vás kritickou situace pozdě večer, když už máte za sebou všechny pracovní a rodinné povinnosti a vyčerpaní si potřebujete dodat energii a vyluxujete ledničku, zkuste svůj emoční hlad ukojit jinak. Pusťte si třeba oblíbenou hudbu a relaxujte u ní. Zvykli jste si zajídat všechny pracovní stresy? O pauze mezi prací vyjděte na chvíli ven před budovu firmy a vydýchejte se. Hluboký nádech do břicha, do hrudníku. Pokud máte blízko park, dopřejte si ostrou procházku a pokud není nikdo nablízku, zanadávejte si. Na šéfovou, na práci, na všechno. Napětí z vás půjde ven. Výborně může fungovat i mazlení s domácími miláčky.

Najděte si alternativní činnost

Ve chvíli, kdy vás najednou přepadne emoční hlad a doslova se vám na něco sbíhají sliny a honí se vám hlavou obrazy dobrot, zkuste se zastavit a zhluboka dýchat. I chvíle prodýchání té ať už negativní či pozitivní situace vám pomůže se zklidnit. Zkuste přemýšlet o nějakých oblíbených činnostech, které vám dělají radost, a které mohou jídlo nahradit. Místo jedení tak třeba zkusit luštit křížovku, přesadit pokojové květiny, plést šálu, háčkovat dečku, nebo třeba vybarvovat antistresové omalovánky, přitlouct poličku, nebo dělat cokoliv jiného. Prostě zaměstnat ruce. S jehlicemi nebo kladivem v nich jíst nedokážete.

Nedopusťte, aby vás ovládly špatné vzorce

Je také třeba uvědomit si, že jedením často naplňujete potřeby, které vám schází. Když sníte na posezení čokoládovou bonboniéru, roztržka s partnerem ani spor se šéfem se tím neuklidní. Snažte se víc pracovat se svými emocemi. Uvědomovat si je. Snažit se je ventilovat jinak než jídlem. Jít si třeba ven zaběhat, kdy se vám endorfiny do krve vyplaví také, ale zdravým způsobem, Pokuste se zamezit zaběhaným vzorcům, aby vás ovládly, Zvykli jste si v určité situaci hned začít jíst? Stačí se na chvíli zastavit a možná zjistíte, že se to dá vyřešit i jinak. Zdravěji, lépe, bez nutnosti brát jídlo jako berličku. Krůček po krůčku to zvládnete.