Co způsobuje, že mozek stárne rychleji? Na vině jsou i negativní emoce

Každý z nás někdy zažívá negativní emoce – strach, hněv, úzkost, smutek, hanbu, frustraci. Studie již ukázaly, že schopnost rychle změnit emoční stav je prospěšná pro duševní zdraví a lidé, kteří nejsou schopni regulovat své emoce, a tak zůstávají ve stejném emocionálním stavu po delší dobu, mají obvykle větší pravděpodobnost, že budou trpět depresí. V nejnovější práci vědci zdůrazňují, že negativní emoce podporují stárnutí mozku a práce na jejich lepší kontrole vám může pomoci užívat si déle dobré duševní i tělesné zdraví a celkovou pohodu.

Hubnutí s emocemi souvisí

Máte pocit, že emoce s hubnutím a udržováním správné optimální tělesné hmotnosti nijak nesouvisí? Omyl, opak je pravdou. Souvisí to a velmi úzce. Spousta lidí například trpí emočním přejídáním. Co to znamená? Když nějak trpíte, cítíte se nepříjemně, jste ve stresu třeba po náročné poradě u šéfa nebo po hádce s partnerem, řada lidí v takové chvíli sahá po nějaké sacharidové nebo tučné (případně obojí dohromady) kalorické bombě. Zbaští tak něco, co by za jiných okolností – kdyby byli v klidu – vůbec nesnědli. Pak existují také lidé, kteří ve stresu nebo v partnerské krizi nejí pro změnu vůbec. Ti zase někdy považují podobné situace za dietu, ale ruku na srdce. Opravdu byste chtěli hubnout za takovou cenu a tímto způsobem? Za cenu takových nervů, nepříjemného stavu, úzkosti, nejistoty atd.? Nejspíše ne. Proto ani jeden z výše popsaných extrémů rozhodně není dobrým řešením. Zvláště negativní emoce se na nás mohou významně v tomto ohledu podepsat.

Jídlo jako odměna a motivace

Ovšem i pozitivní emoce mají na linii vliv. Například někdo si za odměnu, když se mu něco povede dá k jídlu něco sladkého. Zvykne si na tento vzorec chování třeba už od dětství, protože ho tímto způsobem odměňovali už jeho rodiče a on v tom v dospělosti pokračuje, protože mu to tak vyhovuje. Považuje jídlo – sladkost za motivaci k výkonu a výslednou odměnu. To ale také není dobré. Opět jenom zbytečně sníte něco, co byste vůbec sníst nemuseli. Kdyby… Kdybyste se dokázali kontrolovat. Jak to tedy s těmi emocemi vlastně je? Jaký mají na nás vliv negativní emoce a jak se s nimi vypořádat?

Subjekty byly konfrontovány s utrpením druhých

Předpokládá se, že negativní emoce, tedy úzkost a deprese podporují rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Vědci z univerzity v Ženevě (Švýcarsko) se rozhodli lépe porozumět procesu stárnutí mozku studiem mozkové aktivity u mladých i starých lidí, kteří jsou konfrontováni s psychologickým utrpením ostatních. Jak tento výzkum probíhal?

Účastníkům studie byla ukázána krátká videa lidí, kteří trpí emocionálně, například během přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí, a videa s neutrálním emocionálním obsahem. Jejich mozková aktivita byla pozorována pomocí funkční magnetické rezonance.

V první části experimentu vědci porovnávali skupinu 27 lidí ve věku 65 let a starších se skupinou 29 lidí ve věku kolem 25 let. Stejný experiment pak zopakovali na 127 starších lidech. „Naším cílem bylo zjistit, jaká mozková stopa zůstává po sledování emočních scén, abychom mohli posoudit reakci mozku, a především jeho opravné mechanismy. Zaměřili jsme se na starší lidi, abychom identifikovali možné rozdíly mezi normálním a patologickým stárnutím,“ citoval News Medical spoluautora prof. Patrika Vuilleumiera.

Negativní emoce modifikují interneuronální spojení

Vědci pozorovali rozdíly ve vzorcích mozkové aktivity mladších a starších lidí. Byly nejvíce patrné v úrovni aktivity sítě výchozího režimu, která je silně aktivní v klidu a jejíž provoz je často narušen depresí nebo úzkostí. Vědci zjistili, že nervová spojení starších lidí vykazují významnou emoční setrvačnost a negativní emoce je po dlouhou dobu nadměrně modifikují, zejména v zadní cingulární kůře a amygdale, dvou oblastech mozku, které se podílejí na regulaci emocí a autobiografické paměti. Většina starších lidí má tendenci regulovat své emoce lépe než mladší lidé a také se snadněji zaměřují na pozitivní detaily. Vědci poznamenávají, že „zvýšení synaptických spojení mezi zadní cingulární kůrou a amygdalou však může naznačovat některé odchylky od normálního procesu stárnutí, zejména u seniorů s větší tendencí k úzkosti a setrvávání.“ Zadní cingulární kůra je jednou z oblastí nejvíce postižených demencí, což naznačuje, že přítomnost těchto příznaků může zvýšit riziko neurodegenerativních onemocnění.

Může jednání s emocemi chránit před nemocemi?

Autoři studie poukazují na to, že jejich výsledky naznačují, že lepší zvládání negativních emocí, například prostřednictvím meditace, může pomoci snížit neurodegeneraci. Neurodegenerativní onemocnění zahrnují například Alzheimerovu a Parkinsonova chorobu. Specialisté budou zkoumat například dopad dvou typů meditace – meditace všímavosti, která zahrnuje ukotvení se v přítomnosti, abyste se zaměřili na své vlastní pocity, a meditace, jejímž cílem je aktivně vzbudit pozitivní emoce vůči ostatním. Pokud se postupem času dokážete naučit kontrolovat svoje emoce, učiníte významný krok směrem k dosažení své duševní i tělesné pohody a také optimální tělesné hmotnosti. S vyrovnanou myslí mnohem snáze zvládnete i emočně velmi vypjaté situace, aniž byste měli pocit, že nutně musíte sáhnout po nějaké kalorické bombě. To bude pro váš životní styl pozitivní fakt. Uděláte hodně i pro svůj mozek, který zůstane dlouho v dobré kondici a svěží.